Výcvik ve Slavětíně
Tak jsme se konečně dočkali a mohli jsme vyrazit opět do Slavonic. V plánu byl vodní výcvik a tak jsme byli zvědaví, jaké počasí nám rosničky předpoví.
Bylo krásně, ale na koupání to nebylo. Ráno bylo na bodu mrazu, ale přes den se krásně vyjasnilo a tak jsme toho využili a cvičilo se a cvičilo.
Ale pěkně od začátku.
V pátek jsme přijeli už pozdě večer do Slavětína, kde už bylo plno stejně postižených lidiček, jako jsme my. Pejskové odpočívali na pokojích a páníčci se ládovali báječným guláškem, který nám Eva připravila. K tomu se popíjelo dobré pivečko - co více si přát?
Sobotní ráno bylo přímo mrazivé - na autech byla jinovatka, ale postupně se dělalo pěkně. Po snídani se vyrazilo na výcvik.
Potom se obě skupinky vystřídaly, aby se nemohly vymlouvat, že o něco přišly.
Překážky byly tentokrát jiné, než je známe. Zkoušeli jsme i chůzi po nepříjemném povrchu -drátěném sítu - to nebyl problém. Ale když se toto síto zvedlo -to bylo překvapení. Pejskům už se nechtělo a páníčkům trvalo, než je i za pomoci pamlsků přesvědčili. Nakonec to všichni zvládli bez úrazu. Takový napohled jednoduchý cvik, jako je couvání byl spíš problematický pro páníčky, kteří se museli nejdříve naučit, jak cvik provádět.
Na neděli byla naplánovaná procházka a návštěva muzea samorostů..
Ti, kteří navštívili muzeum také udělali krásné společné foto.
Po příchodu domů se připojili ke skupince, která si odpustila vycházku i muzeum a raději tento čas opět věnovala cvičení.
Protože panička tentokrát musela vyměnit fotoaparát za vodítko, je fotek o trochu méně než jindy.Všem, kteří fotili a dokumentovali po celou dobu výcviku děkujeme.
